O materiálech šátků na nošení dětí

K výrobě našich šátků na nošení miminek jsou používány pouze 100% přírodní materiály bavlna a bambus. Proto jsou příjemné na omak a mají skvělé užitné vlastnosti. Zde přinášíme základní informace o těchto materiálech.

O bavlně

Když se řekne bavlna, mnohým z nás vytane na mysli představa bavlníkové plantáže na na které se pod žhnoucím sluncem lopotí černošští dělníci za nelidských podmínek a za žádnou nebo jen velmi nízkou mzdu. Tato doba už je dávno pryč, bavlna se již sklízí strojově a my jsme se rozhodli, přinést vám pár zajímavých informací o tomto vláknu.

Již staří Egypťané používali před více jak 12.000 lety tkaniny z bavlny. Nejstarší písemná zmínka o bavlně pochází z Indie (1500 př. n. l.) a přibližně 1000 let poté popsal indickou bavlnu i historik Herodotos jako produkt, který svou nádherou a jakostí předčí ovčí vlnu. Cesta bavlny do Evropy, ale musela počkat až do 9 století n.l., kdy jí jako svůj obchodní sortiment přivezli arabští kupci. Bavlna si brzy nalezla své obdivovatele a v 16. století již byla bavlna a výrobky z ní všeobecně známy po celém tehdejším světě. V době průmyslové revoluce se bavlna stala díky svým fyzikálním vlastnostem velmi důležitou pro textilní průmysl a koncem 19. století představovala přibližně 80 % objemu všech textilních materiálů. V dnešní době si bavlna sice uchovává svoje postavení jako nejvýznamnější zdroj přírodního vlákna, ale její význam byl do značné míry oslaben výrobou syntetických vláken.

Co to vlastně bavlna je?

Bavlna je přírodní celulózové vlákno ze semen skládá se přibližně z 90 % celulózy, zbytek tvoří voda, bílkoviny, tuky a vosk. To znamená, že se jedná o vlákno získávané z přírody, ze semen tobolky bavlníku, jehož buněčná stěna je tvořena celulózou. Vlákna se získávají z bavlníku. Ten se pěstuje v subtropickém zeměpisném pásmu, převážně v Asii, severní Africe a Americe. Bavlník je keřovitá rostlina, která po odkvětu vytváří plody, lépe řečeno tobolky o velikosti vlašského ořechu, které obsahují semena pokrytá jemným chmýřím - bavlněnými vlákny. Po dozrání, tobolky popraskají a dojde k uvolnění chomáčků bavlny. Což je nejlepším okamžikem pro sklizeň. Tobolky jsou ulomeny z keříků bavlny a následně sušeny. Poté následuje vyzrňování, tedy odstranění semen z konců vláken. Vyzrněná bavlna se poté slisuje do balíků a převáží se k dalšímu zpracování, kterým je vytvoření příze. Na světě existuje asi 67 druhů, z nichž se pěstuje pouze několik druhů. Získávaná vlákna se proto liší jemností, délkou, drsností a barvou. Nejkvalitnější bavlnu dává bavlník keřovitý, který se pěstuje jako jednoletý někdy jako dvojletý keř. Tento keř dosahuje výšky 1,5-3m.

Jaká je bavlna

Vlákno bavlny tvoří jediná buňka, která má tvar stužky se zesílenými okraji, šroubovitě zkroucené podél své osy. Surová, tedy sklizená bavlna bývá bílá, nažloutlá, ale i narůžovělá a hnědavá. Vlákna mají velmi příjemný omak a dobře saje vlhkost, proto se i dobře barví; je pružná, měkká, hřejivá, příjemná na omak a dobře snáší vyšší teploty (do 120°C). Bavlna má dobrou pevnost v tahu a v oděru, která se za mokra dokonce asi o 20 % zvyšuje. Nevýhodou bavlny je vysoká mačkavost, sráživost a degenerace vlivem slunečního záření (hnědne, křehne, snižuje se pevnost). Vlákna snadno podléhají plísním. I přes tyto některé nevýhody je díky svým kladným vlastnostem bavlna velmi oblíbeným materiálem pro výrobu spodního a ložního prádla.

Výroba bavlněné příze

Hlavním úkolem přípravy přediva je rozvolnění, dokonalé vyčištění a rozvláknění zpracovávané suroviny, spojené s oddělováním nebo naopak promícháváním vláken (pokud se zpracovává materiál rozdílné jakosti). Rozvolnění zpravidla předchází případně doprovází čisticí operace, jejímž úkolem je zbavit materiál všech nečistot. Vyčištěný materiál je podroben ještě tzv. mykání, jehož účelem je rozdělit chomáčky na jednotlivá vlákna, pokud možno uložená vedle sebe (tzv. pramen). Při výrobě jemných přízí se ještě pramen propracovává česáním na česacím stroji, aby se z něj odstranila krátká vlákna (jsou příčinou vzniku nestejnoměrné příze). Následující fází výrobního postupu je posukování, jehož cílem je dosáhnout stejnoměrných pramenů a zdokonalit rovnoběžnost vláken. Posukované prameny se dále zpracovávají přástováním (předpřádáním), jehož účelem je posukovaný pramen ještě více ztenčit a dosáhnout jeho stejnoměrnosti. Přástováním se přeměňuje pramen v tzv. přást (ztenčený pramínek vláken mírně zakroucený, který nemá ještě dostatečnou pevnost a jemnost příze). Přást se přeměňuje na přízi až v rámci tzv. dopřádání, které je konečnou fází celého předení. Úkolem dopřádání je zjemnit přást na požadovanou hodnotu, dodat mu příslušný zákrut a navinout vzniklou přízi na papírovou nebo drátěnou dutinku ve tvaru tzv. potáče.

Typy bavlněné příze

Mercerovaná bavlna - Tento pojem již spousta z vás jistě někdy zaslechla. Jedná se o zušlechtění bavlny – tzv. merceraci – při kterém působením hydroxidu sodného, za současného napínání vláken, dochází ke zvýšení lesku bavlny.

Bavlna z mykané příze - Mykání je operace, tvořící součást výrobního postupu přízí, jež má za cíl bavlněná vlákna rozvolnit, čistit a urovnat pro další operace výroby přízí. Mykaná příze má odstávající vlákna, je hrubší, chlupatější, ale hřejivější.

Bavlna z česané příze - Česání je operace, která je zahrnuta do výroby příze, jež má za úkol zbavit bavlněná vlákna krátkých vláken, urovnat je a zbavit je posledních nečistot. Vyčesaná část materiálu se nazývá výčesky. Česaná příze je proti mykané pevnější, jemnější, příze je hladká a lesklá. Proto se používá k výrobě luxusnějšího zboží.

Bambusové vlákno - přírodní materiál 21. století

Znovunalezený bambus se používal jako významný zdroj materiálu již ve starověké Číně. Bambusové vlákno pro průmyslové textilní zpracování je známé však teprve od konce 20. století.

Bambusová vlákna mají mnoho vlastností, které se lidstvo snažilo vytvořit uměle vlastními silami po mnoho let. Většinu z nich však bambus v mnohém bez problémů předčí, proto jej mnozí vědci a odborníci na textilie nazývají přírodní materiál 21. století.

Bambusové vlákno z přírodního bambusu je jemné a měkké na dotek. Na pokožce působí velmi příjemně. Díky tvaru vláken je oblečení hladké, pohodlné a nepodléhá obrušování. Vzhledem ke své jemnosti a hladkosti jsou bambusové produkty velice vhodné pro osoby s citlivou pokožkou nebo pro kůží popálenou sluncem. Po celodenním nošení v pokrčeném stavu se produkty po rozložení nebo oblečení za několik minut samy vyvěsí.

Bambusové vlákno je antistatické a díky unikátnímu složení bambusových vláken, jejichž průřez je tvořen rozličnými mikroskopickými mezírkami a dírkami, dokáže odvést až čtyřikrát více vlhkosti než bavlna. Vlákno saje a odpařuje pot tak, že pokožku nevysouší, ale přebytek potu vždy spolehlivě odvede. Udržuje tak na pokožce přirozené prostředí. Navíc se díky rychlému prosychání textilie nelepí na tělo, čímž je zajištěna ještě lepší vzdušnost a zvýšený komfort nošení.
Bambus obsahuje složku zvanou „bamboo kun“, která má přirozené antibakteriální a bakteriostatické vlastnosti, které tyto rostliny chrání před bakteriemi a plísněmi. Testy prokázaly, že díky této složce má přírodní bambusové vlákno stejné vlastnosti jako sama rostlina a přítomnost bambusového vlákna dokáže zničit až 70% nežádoucích bakterií.

Bambusová vlákna jsou nejenom antibakteriální, ale i protiplísňová a antistatická. Jejich přirozená antibiotická funkce zamezuje přístupu baktérií, takže nedochází ke vzniku nepříjemných pachů. Tuto unikátní vlastnost má vlákno i po 50 vypráních. Díky těmto vlastnostem jsou výrobky z tohoto vlákna vhodné pro alergiky.

Pokud se podíváte na bambusové vlákno pod mikroskopem zjistíte, že je uvnitř duté a na povrchu je velké množství mikro spár a otvorů. Tato mikrostruktura a přírodní složení vlákna zajišťuje termoregulaci jak v létě, tak i v zimě. V teplém počasí je o 2 až 3 stupně chladnější, než například bavlna a v zimě příjemně zahřívá.

Již zmiňovaná ochranná složka (Bamboo Khun)  pomáhá přirozeně rostlině proti nemocem a napadení škůdci. Na bambusových farmách se tak nepoužívají pesticidy, které zamořují vodu i půdu a mohou dráždit pokožku.
Díky svému rychlému růstu (uvádí se, že některé druhy jsou schopny během 24 hodin vyrůst až o 1 m) je bambus rychle obnovitelným přírodním zdrojem. Díky tomu se zastavuje rozšiřování zemědělských ploch a ničení lesů, které jsou domovem pro vzácné Pandy velké.